ABBA   

Prakticky celá alba z vrcholného období se skládají z evegreenů. Je milé dnes opakovaně číst jak ABBA patřila k oblíbeným souborům nejednoho pravověrného rockera, jenž se tehdy tak nějak bál přiznat ke svému "prohřešku". Po krátké tvůrčí pauze věnované rodičovským povinnostem a urovnání soukromých vztahů se ABBA na konci 70. let přihlásila s dalším albem. Jeho zvuk se od předchozí hudby odlišil především větším použítím syntezátorů a důrazem na tehdejší módní vlnu diska. Typické harmonie a hitovost skupiny však zůstaly. Hned první singl "Chiqutita" se stal megahitem a díky španělské verzi otevřel skupině i trh Jižní Ameriky. Hudebně geniální "exotická“ píseň svou melodičností navázala na úspěch písně "Fernando". Další singly "Voulez-vous" a "Angeleyes" už znamenaly hold dikotékovým parketům. Paradoxně nejúspěšnější se však na nich stala skladba "Gimme! Gimme! Gimme! (A Man After Midnight)", která se objevila pouze na singlu doprovázející světové turné skupiny v září 1979 a na samotném albu chybí. Po více jako čtvrtstoletí sáhla po této písni zpěvačka Madonna, aby si vypůjčila úvodní fanfáry pro hlavní melodickou linku svého celosvětového hitu "Hung Up". Další singl desky "Does Mother Know", ve kterém sólo part zpíval zcela výjimečně Björn, nebyl nejlepší volbou, naopak písně jako "As Good As New", "Kisses Of Fire" či Fridina temně rocková "The King Has Lost His Crown" se kupodivu na A stranu malých černých kotoučků nedostaly. Posledním singlem alba se nakonec stal další exotický slaďák “I Have A Dream", tentokrát evokující řecké balady. Píseň vyšla v živé verzi jako vánoční dárek věrným fanouškům, a stala se tak pro Abbu úspěšným rozloučením se 70. léty.